Kde mám platit mýtné v Slovinsku?
Pro ty, kteří se vydávají na delší cestu autem přes více zemí, je důležité pečlivě plánovat trasu. Je všeobecně známo, že většina řidičů musí platit mýtné v Slovinsku, ale konkrétní informace o tom, na kterých silnicích je potřeba mýtné zaplatit, zůstávají nejasné.
Slovinsko, známé svým půvabem jako dovolenková destinace a tranzitní uzel, se pyšní dobře definovanou silniční sítí, která spojuje sousední země a hlavní města. Převážně většina dálnic překračujících zemi vyžaduje zaplacení mýtného. Jelikož tyto dálnice slouží jako hlavní trasy pro cestovatele, jsou turisté obvykle povinni platit mýtné. Do tohoto mýtného systému jsou zahrnuty také některé rychlostní silnice. Často přehlíženým faktem mnoha řidičů je skutečnost, že vstupní rampy jsou také považovány za součást dálniční sítě. V důsledku toho patří sem kruhové objezdy a krátké úseky silnic vedoucí k dálnicím s mýtným. Proto je důležité včas si pořídit vignetu pro Slovinsko, aby byli připraveni na jakýkoli úsek cesty.
V Slovinsku tvoří mýtné trasy především dálnice a rychlostní silnice. Mezi nimi se vyznačuje pět hlavních dálnic, které je třeba zvážit při plánování cest. Základní dálnice A1 je nejdůležitější a zavede většinu dovolenkářů přes Slovinsko. Začíná u rakouské dálnice Pyhrn Autobahn A9 u Šentilje na severovýchodě Slovinska a rozprostírá se celou zemí. Dalším důležitým spojem je dálnice A2 podél rakouských hranic, která slouží také jako průchod do Chorvatska přes hraniční přechod Bregana. Jako spojka do Itálie slouží dálnice A3, která usnadňuje cestování mezi Slovinskem a jeho jižním sousedem. Stejně tak dálnice A4 směřuje do Chorvatska u Macelje. Pro cestující směřující do Maďarska nabízí dálnice A5 přímou trasu. Následující seznam poskytuje přehled všech dálnic. Upozorňujeme, že vozidla přesahující hmotnost 3,5 tuny vyžadují DarsGo box.
Tunel Karavanky, spojující Slovinsko a Rakousko, představuje úsek silnice podléhající zvláštním předpisům. Pro průjezd tunelem není vyžadována žádná dálniční známka, ale poplatky se účtují na dvou dálnicích vedoucích k němu jak ze slovinského, tak rakouského území. Přístup Slovinska k tunelu je přes dálnici A2. Poplatky za mýto se liší v závislosti na typu vozidla, ať už jde o motocykl, standardní osobní automobil, nebo vozidla vážící více než 3,5 tuny.
Jakmile pochopíte nuance slovinského mýtního systému a získáte přehled o jeho síti dálnic a rychlostních silnic, je čas naplánovat svou trasu. Dálnice jsou vpletené do každé cesty bez ohledu na váš vstupní bod nebo vybraný hraniční přechod, a tak nevyhnutelně projedete těmito vitálními tepnami národa. Pro usnadnění plánování vaší cesty jsme podrobně popsali všechny mýtné silnice po celém Slovinsku na následující mapě.
The Dálnice A1 (slovinsky: Avtocesta A1), známá také jako Slovenika, má délku 245,3 km (152,4 mi) a spojuje Šentilj (na rakouské hranici) a Koper/Capodistria (na pobřeží Jaderského moře). Slouží jako důležité spojení mezi několika hlavními městskými oblastmi země, včetně Mariboru, Celje a Lublaně, až do Slovinského Primorje a přístavního města Koper.
Dálnice A1 umožňuje spojení mezi Slovinskem a Rakouskem (jediná jiná dálnice s hraničním přechodem do Rakouska je dálnice A2) a od svého vzniku představuje významnou trasu. Zejména spojuje tři největší města v Slovinsku – Lublanu, Maribor a Celje. Navíc tyto městské centra propojuje s slovinským pobřežím, zlepšující podmínky tranzitu do přístavu Koper. Od roku 2013 je jedinou dálnicí propojenou se všemi ostatními dálnicemi ve Slovinsku.
Řidiči, kteří uvažují o obejití poplatkových tras, by měli zvážit několik věcí. Za prvé, tato strategie nemusí být proveditelná pro ty, kteří chtějí nejrychlejší trasu ke svému cíli. Obejití poplatných silnic znamená také vyhýbání se přímým dálnicím a silnicím, což většinou vyžaduje podstatný objížďkový okruh. Trasy přes Slovinsko do Chorvatska bez dálniční známky jsou proto především vhodné pro cestovatele, kteří chtějí objevovat malá města Slovinska, občas zastavit a možná si užívat okolní krajiny.
Při plánování trasy je důležité si uvědomit, že ne všechny bezpoplatkové trasy jsou vhodné pro všechna vozidla. Řidiči velkých obytných vozů, vozidel s přívěsy nebo vozidel s hmotností nad 3,5 tuny jsou silně doporučováni navštívit jednu z prodejen a držet se oficiálních silnic. „Vedlejší cesty“ často trpí nedostatečným rozvojem nebo jsou příliš úzké pro větší vozidla. Níže uvádíme výběr bezpoplatkových tras vedoucích do oblíbených prázdninových destinací.
Při cestování po dálnici A4 máte možnost objevovat blízké památky a osady. Sám Maribor vyzařuje středověký šarm. Nedaleko je lyžařské středisko pro milovníky lyžování.
Při cestě do Istrii, která vyžaduje více času, nabízí mnoho atrakcí jako je Pula. Aby se předešlo nechtěnému odbočení z trasy nebo zaplacení pokuty ve výši 300 €, je doporučeno používat navigační systém. Jedna z možností vedoucí do Istrii je přes silnici E61 ve Slovinsku. Nejprve projedete směrem k hraničnímu přechodu Krvavi Potok, nacházejícího se mezi Itálií a Slovinskem. Poté pokračujte po silnici 409 až k hraničnímu přechodu Socerga. Následně dorazíte do Buzetu a poté do vesnice Lupoglav. Zde je nutné využít dálnici podléhající chorvatským mýtným předpisům. Přestože se jedná o objížďku, vyhnete se tím mýtným poplatkům ve Slovinsku.
Pro cestovatele v Terstu na severovýchodě Itálie je klíčové vyhnout se dálnici E751 nebo rychlostní silnici 6, kde se platí mýto, a najít bezplatnou trasu přes Slovinsko do Kvarnerského zálivu. Jako alternativa slouží silnice E61. Chcete-li se dostat do známého přístavního města Rijeka, nejprve vyrazte směrem k Basovizze. Poté dorazíte ke slovinské hranici u Koziny a poté k chorvatské hranici u Sapjane. Po celou dobu cesty se držte silnice E61, přičemž poslední úsek vyžaduje použití dálnice. Tato trasa nabízí nejkratší cestu k obejití mýtných poplatků ve Slovinsku, přestože existují pravděpodobně i další trasy vedoucí do Kvarnerského zálivu.
Do Dalmácie se často vypravují dovolenkáři, kteří zahrnují zastávku ve vitálním městě Split, největším městském centru jižního Chorvatska. Existuje alternativní trasa bez mýtného, která nabízí unikátní cestovní zážitek. Tato cesta, ačkoliv malebná, vyžaduje oproti konvenční trase s mýtným dodatečný čas. Odchod z Terstu a volba bezmýtných silnic přes Slovinsko prodlužuje cestu o téměř dvě hodiny. Místo použití známé silnice E71, E61 a D50 odhalují alternativní průchod. Navigace této trasy však vyžaduje spoléhání na navigační zařízení GPS pro udržení přesné trasy. Pokud se výprava rozšíří dále od Splitu, aby zahrnovala očarující destinaci Dubrovník, cesta získává další trvání. Během cesty do Dalmácie je nutné projet mnoha městy, ale nabízí průchod Slovinskem bez povinného známky.